Letní tábor

  pořádá občanské sdružení KOLT - E-PŘIHLÁŠKA

ČERNOBÍLÝ SVĚT

Ano! Takto byla nazvána naše sešlost k jarnímu Sedlu na pohodu. Celý víkend byl organizován dle předem stanoveného rámcového scénáře. Ano! Rámcového! Podrobný program však byl napsán a záhy realizován od moderátorské dvojice a jejich pomocníků.

 

   Setkáváme se tedy v pátek a Márty se Sjů již mají za sebou povídání na úřadě a roztopení polňačka. Dále zmákli nařezání dříví, oživení polňačky a pomáďáku. Přivezli a vyložili kvanty potřebných věcí na tento víkend a společně s tmou čekají ostatní. Dočkali se. V jídelně to již hučí a všichni vypráví své zážitky po zimě. Organizátoři nás trochu straší budíčkem, ale vzhledem k tomu, že je to Cuba a Petr, tak se moc nebojíme. Přichází Šárka s Michalem a Roli šlehá šlehačku. To byla chyba! Tentokrát jsme neměli naší kávu dle zvyklostí, ale pohár kávy s hrudkou másla, jenž plavala nahoře. Když se takováto věc pije, má člověk pocit, který se dá přirovnat k ledoborci, jenž svou cestou tu a tam narazí do kry. To ale nezkazilo náladu. Naopak bylo spousty vtipných řečí. Jdeme tedy spát, teda já jdu spát a dole se začíná hrát na kytary. Z pohodlí spacáku jsem zvládnul vyposlechnout pouze půlku písně a usnul jsem.

   Ráno mě zbouzí budík, jenž jsem nastavil dle časového plánu. Oblékám se a scházím do kuchyně. Zírám na podlahu před polňačkou a tam se válí něčí spacák. Jinak je zde pusto prázdno. Chci vzít onu přikrývku a uklidit jí. Náhle se děje něco nepopsatelného. Má ruka nahmatala ukrytou postavu pod tímto na zemi. Pomalu vykukuje hlavy Cuby. Ptám se „Ty ses určil strážcem polňačky?“. Odpověď je suchá  a už mi nevěnuje pozornost. Potom vystrkuje ruku s hodinkami a zaostřuje na toto. Říkám si? No konečně. Vždyť on dnes vše řídí“.

   Náhle se začínají trousit ostatní a pomalu probíhá rozjezdová snídaně. Dnes je přeci náš den. Soupeříme a budeme se bavit. V pátek jsme se všichni shodli, že to uděláme v jídelně. Sobotní ráno jsme vše přehodnotili a  všichni jsme se shodli, že soutěž bude ve Woodstocku. Toto nás rozesmálo a už taháme ty naše věci tam.

   Přijíždí Johan a přiváží půlku salámu * (tak říká Márty týmu Gothaj a jelikož chyběla Martina tak jen půlka – Klára). Ta přiváží nekonečně pochutin. Jsou zde řízky, obložené mísy, pudink a nekonečně dalších věcí. Klárka vše připravuje na své mísy a ozdobuje je. Teď na ní hledím a pozoruji, proč vše popisuje cedulkama (například u mísy s řízky byla cedulka Řízky) Přemýšlím. Tak to jsou pouze dvě možnosti.

  1. Buď si není jistá svým kuchařením a nechce zodpovídat hloupé otázky
  2. Myslí si, že jsme kreténi.

No to není důležité. Nedokáži vše popsat (v závěru budou fotky). Bylo to ale krásné a moc chutné. Karlík, Johan a  spousty jejich pomocníků již instalují ty svoje techniky na promítání a ozvučení. Majk točí kostky zmrzlé vody v aluminiovém pouzdře a holky připravují nádobí.

   Organizátoři hledí na hodinky a operativně vše posouvají. Naše týmy jsou již zřejmé a každý ví ke komu patří. Je odstartováno!

   Obě skupiny dostávají stejné dva klipy, které máme přemluvit a tedy nadabovat svým příběhem. V tuto chvíli jsme se rozdělili a já coby příslušník skupiny tmavší barvy odešel za týmem, ke kterému jsem patřil. My jsme v jídelně měli 2 hodiny pocení se a zároveň smíchu. Vše jsme si ale připravit nestihli a naší dohodou bylo „Co nestihneme, jedem na živo!“ Ke konci našeho zamyšlení přichází i členové poroty a všichni odcházíme k slavnostnímu začátku našeho klání. Moderátoři nás vítají a sdělují jak vše bude vypadat. Porota usedá a na televizi se objevuje táborový film, ze kterého si každý z nás za domácí úkol, vzal 2 minuty a ty předaboval. Petr vše pospojuju zpět a všichni hledí na vlastně úplně nově namluvené video z tábora 2018. Smějeme se a každý podvědomě ceká na tu svou část. Potom dělá jakoby nic a nenápadně pozoruje ostatní co na to říkají. Pakliže nic, hledí jim do tváře zda se alespoň smějí. No někdy považujeme za úspěch i když vykulí oči a koukají jeden na druhého. Trvá to asi 20 minut a je to celkem legrace. Je přestávka a všichni hážou do svých hlav pochoutky půlky salámu * a na vše lijí ledové aluminiové překvapení. Moderátoři vše umravňují a již sjednávají klid v sále. Vše pokračuje dále

  • Tajný zfilmovaný příběh
  • Soutěže
  • Dabingy dabinků

A teď již po dalších a dalších přestávkách přichází čas na naše umění řeči, jenž jsme trénovali před samotným začátkem. Rozhlížím se po ostatních a jejich pohledy mi nedávají vůbec jistotu, že si to ještě pamatujeme. To je ale jedno! Musíme. Soupeři to už mají za sebou a bylo to výborné. Jsme na řadě my a dali jsme to. Radostí se smějeme a užíváme si večer. Porota vše bedlivě sleduje (chudinky) a moderátorská dvojice spouští soutěž.Toto vám ani popisovat nebudu. Ten kdo tam byl, tak tomu se to nevymaže do konce jeho života z mysli. A tomu kdo tam nebyl to nemá smysl říkat, protože by stejně nevěřil. Další a další přestávky. A stejná káva jako v pátek. Srub bouřil do pozdních hodin.

   V neděle jsme zase vše rozmontovali a uklidili. Na závěr jsme popřemýšleli nad následující  brigádou a rozjeli jsme se domů.

P.S. Vůbec nepopisuji kdo vyhrál o to přeci nešlo. Pěkně jsme se pobavili všichni a to je vítězství.

 

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt