Letní tábor

  pořádá občanské sdružení KOLT - E-PŘIHLÁŠKA

SEDLO 2013 STOJÍ!

Je pár hodin po příjezdu. Sedím, píši a po přečtení tohoto nadpisu také nevěřícně kroutím hlavou.

Je to skutečně tak. První stavění tábora v mé historii třiceti let, které se uskutečnilo celé za velkého deště. Z našeho potoka se stala menší říčka a naopak z lesů se začaly množit potoky nové, které se spojovaly na naší příjezdové polní cestě. Prostě bahno, bláto, voda, mokro, pláštěnky, holiny, vše mokré.

Ale ať zas tolik nefňukám. Máme to! Sedlo skutečně stojí. Děkuji všem za obrovské odhodlání a obětavost. To, že nejsme z cukru je asi skutečně pravda. Jinak by jsme se ve sladké hmotě už dávno vpíjeli ke kořenům stromů na naší louce.

Nebudu zde vypisovat podrobný průběh akce. To bych snad ani dnes nedokázal napsat. To je možná škoda. Co Sjů? Ta naše dřina s nakládkou, jak ses prodírala pavučinama. Jak jsme tam ty stany dokázali naložit. Jak nám bouchlo kolo. Sjů, děkujeme.¨

Ale dál. Sešlo se nás v Sedle patnáct odvážných. Vše jsme snosili, připravili na stavbu a postavili. Nebudu popisovat bramboráky, oslavu, stavbu nového hangáru, farmářský večer a Johana a jeho sekačku, který mezi provazama deště dokázal posekat hektary trávy. Nebudu popisovat dámskou službu v kuchyni, která se o nás přepychově postarala a dodala jistotu tepla domova. Nebudu popisovat špičkovou harmonii a organizaci všech při stavbě.

Ale něco zde musím zapsat. Něco velkého a důležitého. Je večer. Sobotní večer. Oslava Sedlo stojí začíná a v jídelně se na stole začínají hromadit farmářské pochutiny. Oslava začíná a promrzlé postavy si slévají z láhví zbytky čehokoli, co zahřeje. Spousta vtipných frků létá místností a my se veselíme, že to máme za sebou.

Najednou Luděk. Je to Luděk, který rozčísne naší místnost otázkou. Není pět pracovních dnů moc? Není potřeba s tím něco udělat?

Smějeme se, ale záhy jsme poučení, že Luděk chce kandidovat na prezidenta České republiky a tento rozhovor záhy rozebíráme do nekonečných obrátek. Všichni Luďka podporujeme a chceme ho zvolit. Toto Ufouna podpořilo natolik, že nám začal rozdávat ministerské funkce a všechny kdo s jeho názorem nesouhlasili, chtěl ihned nechat popravit. Smějeme se a děláme Luďovi fotku na známky a do škol a na úřady, která bude zarámovaná jako obraz.

alt

Dáváme slavnostní přípitky a večer plyne dále. Já s Mirdou pomalu opouštíme jídelnu a jdeme spát. Najednou slyšíme ránu. "Co to bylo?" Lůďa! Prezident šel na záchod, uklouznul a tváří narazil na kotel, který je u potoka a vytváří teplou vodu do sprch. Bereme svíčku! Sbíráme pana prezidenta ze země a pomáháme mu utřít krev z obličeje. "Hajzl" říká Luděk, "napadnul mě" a pln rozhořčení šel spát.

Je ráno, snídáme a vchází oteklý Luděk s krvavým šrámem na tváři. Je v pohodě a my se smějeme. "Svině! včera mě napadnul brutar. Měl obrovské štěstí, že tyhle dva nás od sebe roztrhli" (a ukazuje na nás s Mirdou) "Jinak jsem ho rozsekal na hadry!" Usedá a snídá. Všichni snídáme a smějeme se. Prší a ještě nás čeká dost práce.

SEDLO STOJÍ, DĚKUJEME

Martin

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

altalt