Letní tábor

  pořádá občanské sdružení KOLT - E-PŘIHLÁŠKA

Máte štěstí, že jdu zrovna kolem! Teplá voda.

  V návaznosti napojený na předešlý příspěvek o ohřevu teplé vody z odpadků.

   V tuto chvíli máme týden po táboře. Já sedím před notesem a chystám se po uzrání dojmů napsat, jak dle mého názoru tábor dopadl a jak byl povedený.

   Otvírám tedy blok a nelze si nevšimnout poslední věty z minulé reportáže. Je zde psáno. „Kluci držíme vám i nám palce.“

    Jedná se o vynález na ohřev teplé vody. V čase kdy byla psána tato věta s přáním úspěchu, situace vypadala přesně tak, jak byla popsána v minulé reportáži. Dnes je dnes a mezi tímto původním  návrhem a dnešní realitou teplé vody je obrovská propast, která je vyplněna nápady kluků a zcela tímto zasypána až do úplné roviny. Roviny, která se nazývá koupelna s vanou a neomezeným množstvím teplé vody.

   Tak to je. Nic víc a lepšího již neexistuje. Kluci to dostali až na maximum.

   Ale jak to bylo?

Máme tedy po úspěšném pokusu z doby minulé reportáže. Funguje to! Je to ale malé množství vody. Je nás přece mnoho na táboře. Co teď?

To chce větší nádobu. Jasně, ale tu už nestačí ohřívat spirála vložená do ohniště. Z ohně utíká spousty tepla. Jak ho spoutat? To by bylo nejlepší rozdělat oheň přímo v tý vodě, ať nic neuteče kolem. Každý kousek tepla přece potřebujeme. „Jak?“

Johan říká „ Vím kde se koupí tlaková nádoba na 1m3 celá kovová“ „Jasně, kup to“. A již se sundavá z náklaďáku u Johana v dílně. Já zase vím jak opatřit topeniště, které můžeme vložit do této nádrže. Vše chystám, omývám a připravuji. Náhle se obě části tohoto vynálezu ocitly vedle sebe a Johan pohledem pokyvuje a přemýšlí, jak vše spojí v mohutný ohřívač se zásobníkem. Má jasno. Seznamuje mě s plánem a závěrem tohoto je otázka. „Ty vole nebouchne to?“

 Touto otázkou svoláváme technickou poradu, Tým Johan, Martin, Karlík. Veškeré papíry jsou již pokresleny schématy potrubí, tlakových nádob, ventilů, přepadů a zpětných klapek. Máme jasno. Další otázka lítá naší skupinou. „Neopaří se někdo?“ v systému může tímto být opravdu vařící voda. K tomuto Karlík přichází s řešením termostatické hlavice, která pustí ven jen tak teplou vodu, kterou si sami nastavíme. „Jasně!“ Máme plán, vše tímto musí fungovat. Karlík si bere na starosti veškeré rozvody, Johan posvařuje topeniště s nádrží a já se pokusím okolo tohoto postavit přístřešek. Porada končí a každý z nás odnáší část celku po jejímž propojení se tento začne jmenovat koupelna. Já přináším ještě starou vanu a betonové dlaždice jako podlahu. Karlík mlčky schraňuje veškeré potrubí a kohouty potřebné k tomuto propojení a Johan hlásí mám to hotové. Tiše zírám na svařenec v Johanově dílně a musím říct „to je dobrý“. Nakládáme toto na vlek a po doložení dřevem na stěny oné místnosti převážíme do Sedla.

   Začal náš tábor a děti nevěřícně zírají na přístroj v rohu louky, kterému říkáme lokomotiva. Tento příměr vytváří tohoto jasně viditelný komín, který vychází z obrovské nádrže. Mám chvilku času a během naší služby vytváříme vedle hygieňáku podlahu k oné koupelně. Záhy na tuto přesuneme naší lokomotivu a začneme s tvorbou stěn a samozřejmostí je střecha. Toto připravené propojuje Karlík systémem trubek a kohoutů dle plánu z hospody a Johan instaluje ruční čerpadlo. „Kluci, mám to spojené“ hlásí Karlík a poprvé nakládáme topeniště dřevem a aktivujeme oheň. Stojíme a s napětím pozorujeme teploměr na vrcholu lokomotivy. Obdivujeme velkou rychlost stoupání ručičky. Děláme pokus, jak si poradí s přetlakem ve válci naše regulační a přetlakové pojišťovací ventily. „Vše funguje“.

Máme radost. Já instaluji vanu a kluci pokrývají střechu. Zhotovujeme sušák nad válcem (ten se přece určitě hodí na holiny, spacáky a na vše mokré).

Koupelna je hotová.

Večer je v našem údolí celkem dost zima. Krčíme se u polňačky a snažíme se ve svetrech a bundách utrhnout kousek tepla z tohoto zařízení. Z našeho hloučku večerní porady se oddělují dvě nabalená a ospalá děvčata s otázkou „Hele! Můžeme vyzkoušet tu vanu?“ „Jasně“. Čas plyne večerem a po hodině se vrací zcela červená a svěží. A co víc. V tričkách a zima jim není.

   Zamýšlím se a říkám „hele my nevytvořili koupelnu, ale RECIKLÁTOR“. A skutečně. Odzkoušeli jsme to všichni. Ono to opravdu funguje. Ihned protahujeme tímto zařízením celý tábor a kluci si užívají právem pocitu úspěchu a slávy. Tato věc byla rovněž pojmenována jako druhý nejlepší vynález za časy jenž jezdíme na tábory.

Nezbývá tedy než sejmout klobouk a nahlas říct        „ KLUCI DĚKUJEME“.

alt

 alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

alt

 

Komentáře  

 
#3 Adam V. 2014-08-04 11:31
Ano, předchozí verze měla tu nevýhodu, že mela malý
výkon. Ale, s čím nikdo nepočítal, bylo to, že by kolem bývalého hospodářského ohně daleko více bordelu.
více vypálené energie z odpadků by uteklo ven nadarmo. To ovšem znamenalo více papírků vedle ohně(nějaký netrefil nebo to vypadlo, a nikdo, ani
služba to neuklidili,poku d jim to vedoucí "nenakřičel")
Dnes je problém zcela tímto vyřešen, jelikož děti se
trefují do odpadkového koše, na což jsou(krom několika jedinců) z domova zvyklí. Účinnost tohoto zařízeni je opravdu velká, (odhadem přes 65%),
takže vody je dost, a je teplejší jak 80°C.
Díky Karlíkovi, Martinovi, Johanovi a dalším co se na tom podíleli.Opravdu díky.....
Citovat
 
 
#2 Klára 2014-07-28 04:39
Kluci,dekujeme! !!Zivot na tabore dostal uplne novy rozmer.Stacilo par minut a mohla jsem fungovat dalsi a dalsi hodiny.Koupani bez Sue by ani nebylo ono:-) samozrejme prostor pro suseni,ktery timto vznikl je genialni a strasne moc nam usnadnil suseni v destivych dnech.A popravde,jediny ,co me mrzi je to,ze do lokomotivy prilozime zase az za rok...Diky!:*
Citovat
 
 
#1 Sue 2014-07-27 19:21
Nemohla jsem se dočkat až tenhle příspěvek okomentuju.
V první řadě musím poděkovat, Karlíkovi za nápad a rozjetí celé myšlenky. Johanovi, Martinovi a Karlíkovi za to, že dali dohromady všechny ty jejich technické blbosti a za to že to funguje. A všem ostatním co s tím pomáhali za jejich práci a pomoc.
Tak a teď by se mi chtělo dlouze se rozepsat o tom, jaký je to báječný pocit nepohybovat se tři týdny lesem jako špinavá, smrdutá, umaštěná troska, ale místo toho být troska čistá a voňavá. Kdo nezažil nepochopí.
O první testovací koupeli se snad ani nemůžu zmiňovat, bylo to z kategorie snů. Uprostřed zimy a bahna, voňavá vana plná horké vody, prostě paráda.
A díky velikosti vany pro mne koupání dostalo i nový nečekaný rozměr, společenský. Díky Klárko za báječnou společnost po mnoho večerů.
No a nakonec jen poznámka o množství teplé vody - je opravdu nevyčerpatelné, vyzkoušela jsem to na vlastní kůži, díky kluci.
od teď navždy čistá a voňavá Sue
Citovat