Vážený čtenáři, letos jsem náš mini tajný závod jménem Vánoční besídka pořádal já, Marek Trnovský, a musím říct, že mě to opravdu bavilo. V závodě se proti sobě postavilo 7 týmů, každý o 2 až 4 hráčích. Některé týmy šly tvrdě po vítězství, jiné si besídku přišly hlavně užít.
Začínalo se v centru Prahy přesně ve 13:00. Přiznávám, že jsem měl s organizátory chvílemi dost nahnáno – hlavně ve chvíli, kdy jsme ve stejné kavárně, ve které jsme byli už ve 12:30, potkali jeden z týmů (který si nás naštěstí nevšiml). Na tajný závod ideální začátek… ale nakonec jsme to ustáli a tvářili se, že je to naprosto běžná náhoda.
Každopádně padlo 13:00 a hráčům do whatsappové skupiny přišla první šifra. Bylo to video dvou jim známých slečen, jak odcházejí do davu na Staroměstském náměstí. Za minutu přišla další fotka – stejné slečny, jen asi o patnáct metrů dál. A pak další, a další. Zadání bylo jasné: vystopovat dvě slečny. A bylo zajímavé sledovat, jak se z lidí během pár minut stali amatérští detektivové, kteří se snaží číst prostor a odhadovat, kudy mohly pokračovat.
Postupně dorazily všechny skupinky a každá dostala šifru, kartičku do Levels a k tomu QR kód s instrukcemi k bonusovému úkolu. A teď – co to je Levels? Pro někoho zábavní park plný her a soutěží, pro jiné místo, kde všechno bliká, svítí a nejraději by odtamtud utekl.
Úkol byl: získat co nejvíc tiketů. Tým s největším počtem měl získat nejvíc bonusových bodů. Jenže tady nastal problém, který jde za mnou. Netušil jsem, že v Levels nejsou jen žluté tikety (ty klasické lístečky z automatů), ale že existují i růžové. Některé týmy tedy sbíraly jen žluté – tak, jak bylo v zadání a pravidlech. Jiné sbíraly i růžové. A další mi volaly, co mají dělat, a těm jsem řekl, že se počítají jedny i druhé.
Výsledek? Část týmů hrála podle jiných pravidel než zbytek, a to samozřejmě nebylo fér. Proto jsem se rozhodl tenhle bonusový úkol nakonec vůbec nebodovat. Nebylo to ideální, ale bylo to nejčistší řešení.
Z Levels se pokračovalo dál: na Václavské náměstí, odtud na Mírák a z Míráku do Milé tchýně. Účastníci si cestou mohli užít atmosféru vánočních trhů a potom následně i katering a dobré pití v baru Milá tchýně.
Celkově jsem si besídku užil a věřím, že i ostatní. Snažil jsem se, aby byla letos trochu jiná než obvykle – a vím, že to nemusí sednout každému – ale doufám, že si každý odnesl aspoň pár momentů, které stály za to.
Asi nejvíc jsem se zasmál nad fotkami, které během akce vznikly. Ať už ta, kde je Sokáč s kosmonautem, nebo moment, kdy kluci obsadili stage na Václavském náměstí a pak si pomocí AI do fotky dodělali čerta a Mikuláše, aby splnila podmínky soutěže. To mě opravdu pobavilo.
Fotky všech šifer přikládám níže.
Díky a budu se těšit na příští rok. Marek
P.S.: To, že jsme večer po akci neřešili kalendář, bylo skvělé. Aspoň jsme si stihli v klidu popovídat.
