V tento moment je právě čtvrtek a já píši již rozmrzlý tyto slova. Ano! Přesně týden po tom, kdy jsme nakládali vše potřebné a s tímto vším jsme odjížděli do Sedla na přípravu trhů. Pohlédnu z okna a skrze mlhu a déšť, hledím na mokrý sníh jak čvachtá pod nohami kolemjdoucích. V duchu si říkám, že to byl snad zázrak, jenž zapíchl náš prst do kalendáře v pořádání o týden dříve. Ano! Zázrak.
Vždy se zamýšlím nad tím, jak by mohla být zformována pozvánka pro organizátory. Napadá mě vždy toto:
„ Ahoj. Pojeďte s námi pořádat vánoční trhy. Potřebné k tomuto:
- Prosím našetřete si nějaké peníze, ať na trhách můžete darovat své výrobky.
- Vezměte si prosím z vašeho zaměstnání pár dní neplacené volno.
- Pořádně se prosím oblečte, jelikož následující čas trhů budete v ukrutné zimě postávat bez ohledu na počasí venku.
- V noci bude strašlivá zima, jelikož vlastně budeme spát venku.
- Přijeďte brzy, protože musíme strašně rychle vše připravit a počítejte s dlouhou nedělí, jelikož vše zas musíme uklidit.
Ano! Sami spatřujete, že to není bůhví jak úchvatná nabídka. Vy jste do toho však šli a já věřím, že právě počasí je pro nás tou odměnou.
V tento čas reportáže je ale čtvrtek a já se Sjů, Ivanem, Bergrem a Šroťákem s nákladem snad všeho vyrážíme do Údolí Světla. Jak jsem již psal počasí je parádní a dovoluje nám zajet až na tábořiště. Vše otvíráme, odhazujeme a zatápíme všude tam kde je komín. Pomalinku se zabydlujeme a kujeme plán postupu. Sjů ihned vyjíždí s klukama pro chvojí a stromky a já s Ivanem děláme zahrádku na Feldu. Vše je hotové a Zuzana nás láká do Woodstocku, kde děláme stoly a ona vše vyzdobuje. Večer reklamujeme nespočet předmětů a samozřejmě je vana.
V pátek ráno vše doděláváme a přijíždí Martina. Místo ke štědrovečerní hostině je hotové a Sjů začíná dělat salát. Já s klukama využíváme času a ihned stavíme stánky a usazujeme stromek. Je jich hodně. Rozmísťujeme cedule a kocháme se pohledem na již vybudované tržiště. A už se to začíná valit. Všichni pomalu doráží a vítáme se. Večer je zahájená porada slovy „ Trhům zdar“ a bere si slovo Starosta údolních trhů. Znova a znova se dohadujeme kolik vlastně vloček ( platidlo naší akce) jsme loni dávali a kolik co bude stát. (toto je takový náš vánoční zvyk). Já už vím kolik jsme letos vypláceli a kolik co stálo. Nepíši to zde ale. Příští rok bychom se do těchto stránek mohli podívat a o naší tradici bychom se připravili.
Všichni vědí, že loni přišlo 198 návštěvníků. Starosta po své řeči znova uskutečnil sázkovou kancelář pro letošní návštěvnost a každý z nás si vsadil na počet. Potom se stalo cosi hrozného. Starosta předal slovo Cubovi a ten si ho již ponechal až do půl šesté ráno. Mnozí z nás jej střídavě poslouchali z půdy celou noc.
Ale teď již je devět ráno a všichni jdou do práce. Zdobí své stánky, rozdělávají ohně, hnětou těsta a dělají vše potřebné k otevření trhů. Vždyť návštevníci přijdou v patnáct hodin a vše musí být připraveno. „ Sakryš, ještě to divadlo“ Rejžové ihned vše svolávají a probíhá vlastně premiéra a první zkouška najednou. ˇUdolím již voní maso, medovina, štola, turbomošt, bramborové spirály, svařák, langoše, káva a tak všichni stánkaři obhlíží svou konkurenci. Starosta se zaparkoval do svého příbytku a přepočítává vločky k předání příchozím. Karlík s Petrou Simonou narychlo dokončují svou Tutovku a rozmísťují samoobslužné stánky s ozdobnýma pytlíkama a domácím perníkem.
Ale už to přichází! První návštěvníci vnikají do Údolí a Starosta je vítá. Vše voní a vánočně svítí. Vše, krom pěkného stromku, jenž stojí uprostřed. Ten je zatím ve stínu, avšak v pět večer bude hlavním účinkujícím. Údolí již pokrylo nespočet lidí a stánkaři je lákají k jejich přízni. Atmosféra je parádní. Starostův pohůnek stále od všech stánků vybírá peníze našich trhů a všem je tímto zřejmé, že lidí je více než jsme čekali. Právě nás přepadla tma a dva ohně ve středu placu vše osvětlují. Já s Ivanem ihned opouštíme náš stánek a spěcháme zapálit kahan na odlévání olova. Ano( Pár věšteb jsme návštěvníkům věnovali, náhle však starosta ukazuje na hodinky a Ivan spěchá k zásuvce a já do převleku na divadélko.
Všichni návštěvníci se srocují kol vánočního stromku a společně s vládcem údolí odpočítávají. Náhle se symbol vánoc rozsvítil a všichni jásají. Mnozí z nás se již převlékli do kostýmů a Starosta přítomné zve na divadlo. Je to starý známý příběh o vánocích. Ten si můžete vychutnat v kategorii „Sedlo film uvádí“ na těchto stránkách. Mohutný potlesk a ještě na závěr poslední koleda. Návštěvníci odchází a my pomalinku začínáme zase vše uklízet. Všichni makají a mnozí z nás stále něco nosí do Woodstocku. Proč je přeci zřejmé, tam bude naše štědrovečerní večeře. Ohně na place již dohořívají a my se přesunujeme k naší oslavě vánoc.
Krásně vyzdobená místnost a rozpálená kamna. Co více si po dnešním dni přát. Pod stromkem se ukrývá dárků a všichni se těšíme. Paní vrchní rozdává svůj salát a společně s řízkem jej vkládá před každého přítomného. Spousta historek létá vzduchem a my jíme. Bere si slovo Starosta a hovoří o tom, na co všichni čekají svou zvědavostí. Ano! O tom, kolik bylo hostů na našich trzích. Je ticho a do tohoto se z úst vládce trhů ozvalo číslo 224 návštěvníků. Náhle ticho přerušil křik a potlesk. Byl překonán loňský rekord. Starosta ještě všechny překvapil tím, že to nebyl pátý, ale již šestý ročník trhů. Smějeme se své zapomnětlivosti. Ale už jdeme na to. Děti rozdávají všem dárky a všichni si prohlížíme krásu a pečlivost výrobků. Pomalinku si připíjíme a zcela unaveni jdeme spát.
Ráno v neděli nás překvapil mráz okolo – 10 stupňů. Všichni se krčíme kol polňačky. Náhle se ozvalo „ Samo se nenakope!“ Opouštíme srub a vše demontujeme, uklízíme a rovnáme. Čistíme louku a já hledím na hodinky a nestačím se divit. Sakra! Vždyť jsme to všechno stihli za dvě hodiny. Ještě tedy pár nezbytných potlachů a pomalu odjíždíme zas vše uložit, vyhřát se a vyspat.
Byly to pěkné trhy. Snad se líbily i návštěvníků.
Všem moc děkuji. Jste skvělí.
Martin
ps spousta dalších krásných fotek z trhů na vás čeká ve fotogalerii
